Člen APEK logo

 

EET - Elektronická Evidence Tržeb 

PODLE ZÁKONA O EVIDENCI TRŽEB JE PRODÁVAJÍCÍ POVINEN VYSTAVIT KUPUJÍCÍMU ÚČTENKU. ZÁROVEŇ JE POVINEN ZAEVIDOVAT PŘIJATOU TRŽBU U SPRÁVCE DANĚ ON-LINE; V PŘÍPADĚ TECHNICKÉHO VÝPADKU PAK NEJPOZDĚJI DO 48 HODIN.

Podporuje mojeID IN TIME
 

Zboží v AKCI

Nyní za: 25,00 Kč (1,00 €)
do košíku:
Nyní za: 360,00 Kč (14,40 €)
do košíku:
Nyní za: 100,00 Kč (4,00 €)
do košíku:

Nejprodávanější

Nyní za: 360,00 Kč (14,40 €)
do košíku:
Nyní za: 360,00 Kč (14,40 €)
do košíku:
Nyní za: 2 200,00 Kč (88,00 €)
do košíku:

Novinky

arr3CD Jany Demeterové - již v prodejiPřipravili jme pro vás CD Jany Demeterové - Harmonické vztahy Nana webu www.vedmy.cz si jej u nás... arr3Světlo proti temnotě - již v prodejiPřipravili jme pro vás CD s rituály Markéty Steinbergerové a od 9.2. Nana webu www.vedmy.cz si jej u... arr3Cibulové slupkyCibulový ZÁZRAK Vyhazujete slupky z cibule? Děláte chybu, je to hotový poklad! Cibuli používáme na...

Anketa

Jaký způsobem příjmu sledujete pořad Vědmy radí ?

Satelitem Satelitem 24% Pozemním vysíláním DVB-T Pozemním vysíláním DVB-T 29% Kabelovou televizí Kabelovou televizí 21% Internetovým vysíláním Internetovým vysíláním 25%

Kontakty

TipTV production s.r.o.
Podedvorská 28
198 00 Praha 9 Kyje
tel: +420 226 200 333
eshop(a)vedmy.cz
IČ 014 41 558
DIČ: CZ01441558

ČLÁNKY OD NÁS PRO VÁS » Skleníkové děti
Vychováváme generaci skleníkových dětí?

Šplhání na stromy, zkoumání zarostlých dvorků, toulání s partou kamarádů… Zní to jako obyčejný volný den kdekterého školáka. Jenže najít dnes děti, které právě takto tráví svůj volný čas, je čím dál obtížnější.

 

Když byli dnešní rodiče dětmi, po škole většinou hodili batoh s učebnicemi do kouta, navlekli domácí oblečení a už pádili za vrstevníky, se kterými objevovali okolní svět. „Lítačky po venku“ zkrátka neodmyslitelně patřily k jejich dětství.

 

Uběhlo desetiletí a způsob, jakým kluci a holky tráví volné chvíle, se výrazně změnil. Průzkumy ukazují, že mnoho školáků tráví většinu času doma, zavření ve svých pokojících. Společníka jim místo živého kamaráda dělá moderní technika – počítač, televize nebo třeba playstation. Mezi psychology se o tomto fenoménu začíná mluvit jako o „interiérové generaci“ či „skleníkových dětech“.

 

Jeho příčinou však není jenom rozmach technologií a jejich obliba mezi mládeží. Mizejí místa, kde si mohou děti bezpečně hrát, aniž by se o ně rodiče doma strachovali. „Co kdyby je srazilo auto? Co když potkají nějakého úchyla? Co když najdou použitou injekční stříkačku?“ bojí se rodiče o své ratolesti. A tak mnohokrát omílaná otázka hudební skupiny Katapult „Co děti, mají si kde hrát?“ získává v posledních letech znovu na aktuálnosti.

 

Dnešní městské, ba i to vesnické prostředí volně si hrajícím dětem často nenahrává. „Víte, kolik je dneska všude aut? Je to nebezpečné,“ potvrzují rodiče. A tak vlastně ani není divu, že jsou mnohdy raději, že mají své potomky pěkně doma v bezpečí, pod dohledem.

 

O přesunu (nejenom) mladých lidí z exteriérů do interiérů se před několika lety před novináři rozpovídal i psycholog Jeroným Klimeš (více zde). „Držíme děti zavřené doma. A když se děti uvnitř nudí a zlobí, pustíme jim televizi,“ řekl. Jenže, jak známo, televize je dvousečná zbraň. Děti sice zabaví, ale zároveň je nakrmí obrazy, na základě kterých si budují pokřivené představy o světě.

 

„Navíc se jednotlivé generace vzájemně neznají. Děti se dívají na nějaké filmy, rodiče na jiné, každý poslouchá jinou muziku a tak dále. Vzniká ohromná izolovanost, dnešní osamělost,“ zhodnotil Klimeš soužití v mnoha rodinách. „Kvůli této vzájemné izolaci děti prakticky nemají kamarády. A když, tak jsou to individuální vztahy. Úplně zmizely dětské party,“ myslí si.

 

Tento trend podporuje i obliba virtuálního světa a sociálních sítí, na které se registrují čím dál mladší děti. „Je to náhražka za normální svět, který tu býval,“ vysvětlil psycholog Klimeš. Že dnes mladí ztrácejí kontakt s přírodou a reálným světem a raději existují v tom virtuálním, si myslí i iniciátorka výzvy nazvané Zpátky pod stromy Eva Rázgová a její podobně smýšlející kolegové.

 

„Aniž si to v každodenním životě uvědomujeme, skleníková (interiérová) výchova dětí může souviset s řadou civilizačních problémů nebo dokonce onemocnění: nuda a hledání různých forem úniku ze světa, deprese, neschopnost a nezájem starat se o cokoli živého, nejrůznější výkyvy oproti normálnímu vývoji osobnosti a podobně,“ píšou iniciátoři výzvy na svém webu (zde).

 

Společně hlásají návrat dětí pod stromy doslova, i obrazně. Pokud by školáci ve správnou dobu a ve správné míře dostali příležitost trávit část svého volného času v přírodě, byli by prý spokojenější, všestrannější, životaschopnější a lépe vybavenější pro život. Důležitou roli podle nich hraje nejenom samotný kontakt s přírodou, ale také přímý prožitek a zkušenost.

 

I Eva Rázgová musela se svými dětmi vyřešit otázku počítače. „Necháváme děti vysmažit u počítače, ale maximálně jeden den v týdnu. Ostatní dny je počítač vypnutý a je to zcela mimo diskuzi. Výjimku dáváme jedině na výuku angličtiny a na ojedinělé situace,“ popsala jejich domácí pravidla v jednom internetovém magazínu (více zde).

 

A jak se jí jinak daří v její rodině realizovat výzvu Zpátky pod stromy? „Snažíme se nejen tahat děti do přírody, ale hlavně jim nebráníme, když mají chuť zkoumat přírodu sami, pokud je to samozřejmě v jistých rozumných mezích,“ popsala Rázgová.

 

Spíš než do přírody ale mnoho rodičů vozí své děti každodenně na kroužky, aby místo „flákání“ trávily čas produktivně a pod dohledem školených profesionálů. Městský park či jinou zeleň pak vidí jen z okýnka auta, když je zrovna převážejí z karate na angličtinu. I kdyby snad chtěly zažít dobrodružství v lesoparku za domem, nezbude jim na to kvůli všem těm kroužkům čas. Však si večer z pohodlí pohovky můžou v televizi pustit záběry třeba dechberoucího Amazonského pralesa. To je přece zajímavější než „lítačka“ na obyčejném dvorku... Anebo ne?

 

Ela Bartošová